Tyršova 213, 269 01 Rakovník

+420 313 251 072 info@jednotarakovnik.cz

O družstvu

Dokumenty:

Historie družstva

1910 – 1935

Družstevnictví na Rakovnicku má vůbec nejstarší tradici v rámci celé České republiky. Už v roce 1861 byl založen nejstarší konzumní dělnický spolek v Čechách ve Stašově na Hořovicku, který v té době náležel do rakovnické oblasti. Tehdejší potravní spolek Včela, kterému se lidově říkalo OUL, fungoval až do roku 1884.
Konzumní a výrobní družstevnictví se začalo znovu rozvíjet po roce 1907. Na schůzi výboru dělnického spolku Rovnost dne 3. června 1910 bylo rozhodnuto svolat ustavující valnou hromadu všeobecného konzumního a úsporného družstva v Rakovníku. Konala se 19. června 1910 v hostinci U hroznu. Přítomno bylo 31 zakládajících členů. Prvním předsedou byl zvolen Albert Donda. Přes počáteční finanční potíže a zadlužení družstva byly zakoupeny dva domy čp. 40 a čp. 186 v Lubenské ulici, kde byla v roce 1912 otevřena první prodejna. Na další valné schůzi v prosinci téhož roku bylo zvoleno nové představenstvo. Prvním ředitelem byl ustanoven František Čermák z Roztok.

V období první světové války, v obtížné zásobovací situaci, si družstvo získávalo důvěru členů, kterých neustále přibývalo. Hned po válce družstvo otevřelo lidovou jídelnu, kde se vařilo pro válkou vysílené obyvatelstvo až 1500 jídel denně. Byla vybudována také první družstevní pekárna Na Sekyře a zřízena opravna obuvi. Otevírá se i další prodejna ve Hředlích. V roce 1921 mělo družstvo 5014 členů a na tržbách utržila 10 milionů Kč.

V roce 1923 přebírá vedení družstva František Švestka. Začínají se otevírat družstevní prodejny na venkově. V Lužné, Kněževsi, Řevničově, Mutějovicích, Krupé, Pavlíkově, Senomatech, Nesuchyni, Všetatech, Senci, Lubné, Čisté a Kožlanech. Družstvo mělo v té době již 19 prodejen.

 

V roce 1927 byl do čela družstva postaven Josef Klátil, dlouholetý pracovník družstva. Za jeho dvacetiletého působení dosáhla společnost pozoruhodných výsledků. Již v roce 1932 byl vyrovnán úbytek členské základny z poválečných let a družstvo evidovalo 5195 členů.
Ústředí se přestěhovalo do nové moderní budovy v Tyršově ulici, kde sídlí dodnes. V zadní části areálu byla vybudována nová parní pekárna se dvěma pecemi. V roce 1934 se s rakovnickým konzumním družstvem sloučilo družstvo Budoucnost V Lounech, přičemž bylo rozhodnuto převzít název lounského družstva. Po sloučení provozoval sloučený subjekt 93 prodejen a měl celkem 12 tisíc členů.

 

 

1938-1945

Od roku 1938 spěla mezinárodní situace k tragickým událostem. Dochází k oklešťování republiky a následně k okupaci. Rozvoj družstev byl zastaven a do většiny z nich jsou dosazováni němečtí komisaři. V Rakovníku byla situace vážně ohrožena onemocněním ředitele Josefa Klátila v roce 1940, kdy vzniklo nebezpečí nasazení nacistického důvěrníka. Proto došlo k tajné dohodě, že před nacisty bude vystupovat jako ředitel dosavadní zástupce ředitele Ladislav Mička, interně ale bude řídit družstvo i nadále Klátil. Tak se podařilo Budoucnost uchránit před nežádoucím dozorem po celou dobu okupace. Družstvo tak mohlo i nadále pomáhat rodinám postiženým perzekucí a poskytovat jim živobytí a podporu.

Za války se v rakovnické a berounské družstevní pekárně vydával chleba upečený navíc z tzv. výpeků. Za úřední cenu a hlavně bez potravinových lístků bylo upečeno a vydáno mezi potřebné 2160 metrických centů chleba. Postiženým rodinám byly poskytovány úvěry v nákupech, které byly při inventurách zahlazovány.

Když Rakovnickem projížděly transporty válečných zajatců a tzv. transporty smrti, dařilo se družstvu organizovat dodávky chleba. Za všechny můžeme jmenovat obec Nesuchyni, kde zpravidla transporty zastavovaly, a starostu obce Václava Pikrta, který předávky řídil. Největší riziko tehdy nesl pekařský mistr Vilém Žalud.

Do družstva přicházely samozřejmě i různé výhružky a anonymní udání. Docházelo i k nevítaným návštěvám a kontrolám gestapa. Nejsmutnější válečnou kapitolou bylo zatýkání, věznění a dokonce i popravy družstevních funkcionářů. Připomeňme alespoň jména některých z nich: František Sklenička z Velké Bukové, Karel Bláha, Josef Bylina, František Grospíč, Josef Hošek, Karel Kettner, František Patera, Josef Řách, Antonín Schovanec, Bedřich Valášek a Jan Zálešký. Nikdo z nich se konce druhé světové války nedožil.

 

1945-1951

Vývoj spotřebního družstva po skončení druhé světové války byl plně podřízen politické situaci. Více než ekonomické funkce plnilo poslání společenské organizace, přesto se ale i za této situace úspěšně rozvíjelo.

Po osvobození v roce 1945 obdržel úřadující zástupce ředitele Ladislav Mička dekret, který opravňoval rakovnickou Budoucnost k vybudování nové sítě prodejen ve vrácených pohraničních oblastech na Žatecku a Podbořansku. Bylo třeba zajistit zásobování nových osídlenců. Družstvo tehdy působilo v šesti historických okresech. Po úmrtí Josefa Klátila v roce 1947 byl pověřen funkcí ředitele Ladislav Mička.

 

 

V roce 1949 dochází ke změnám územní správy. Vznikají kraje a okresy a družstevní hnutí se organizuje podle nových útvarů. V roce 1950 se působnost družstva zúžila na okres Rakovník. V té době byla již dokončena tzv. socializace soukromého obchodu a pokračovala socializace hostinských živností. V roce 1951 odešel z družstva Ladislav Mička a jeho nástupcem se stal Josef Kaňka.

 

 

 

1952-1960
V roce 1952 bylo rozhodnuto, že spotřební družstva budou nápomocna vzniku Jednotných zemědělských družstev a pomáhat rozvoji vesnice. A tak družstvo předalo všechny své městské prodejny státnímu obchodu a činnost byla omezena pouze na venkov. Družstvo přišlo také o veškeré výrobny, které muselo odevzdat státu. V roce 1953 byl vytvořen nový družstevní systém, tzv. vesnická spotřební družstva. Na Rakovnicku byla ustanovena v Mutějovicích, Křivoklátě, Lubné, Kněževsi, Slabcích, Zbečně a Šanově. Systém se ale neosvědčil a koncem roku 1956 jsou znovu tvořena okresní družstva. V lednu 1957 tak vzniká Lidové spotřební družstvo V Rakovníku. V roce 1960 je řada okresů zrušena a vznikají větší samostatné celky. K rakovnickému okresu jsou přičleněny obce bývalého okresu Nové Strašecí a okrajové obce bývalých okresů Žatec, Podbořany a Plasy. Předsedou představenstva byl v listopadu 1960 zvolen Bohumil Hodan. LSD Jednota má v tomto roce 259 prodejen a 143 restaurací.
     

1960-1970

Pod vedením Bohumila Hodana, který byl zvolen předsedou družstva v roce 1960, věnuje LSD Jednota Rakovník velkou pozornost rozvoji obchodní sítě a modernizaci vybavení prodejen. Vznikají samoobsluhy a prodejny s tzv. volným výběrem. V roce 1966 mělo LSD Jednota 52 samoobsluh a 10 prodejen s volným výběrem.

V roce 1964 byla vládním usnesením zrušena rajonizace obchodu, takže družstva mohla opět působit v omezené míře i ve městech. Vznikají prodejny Jednoty v Rakovníku, Novém Strašecí a Lužné. V okresním městě také Jednota otevírá vlastní prodejnu lahůdek a textilní a smíšenou prodejnu ve Švermově (dnes Trojanova) ulici. V objektu ubytovny Rakony na Zátiší zřizuje pohostinství a v závodě RKZ kantýnu. V letech 1961-1970 vybudovalo družstvo prodejny v Kalivodech, Zavidově, Krupé, Šanově, Lubné, Oráčově, Rynholci a také restauraci na Bucku.

S počátkem roku 1968 obnovilo družstvo po deseti letech vlastní velkoobchodní činnost. Oproti plánované tržbě ve výši 80 milionů Kčs dosahuje hned v prvním roce dvojnásobku, i když se potýká s nedostatečnými prostorami. Dobrých výsledků a ročního obratu kolem 4 milionů Kčs dosahuje i jesenická výrobna lahůdek, studené kuchyně, polotovarů, masných a rybích výrobků.

Družstvo se i nadále věnuje rozvoji a modernizaci obchodní sítě na venkově. Výstavba je však omezena nedostatečnými stavebními kapacitami. Z 60 procent tak dochází k výstavbě a rekonstrukcím obchodů svépomocí. V roce 1977 odchází do starobního důchodu předseda Bohumil Hodan a na jeho místo nastupuje Oldřich Hemerka. V roce 1970 má Jednota přes 12 tisíc členů, kteří nakupují ve 234 prodejnách. Tento počet už nebude nikdy překonán. Jednota má také 138 provozů veřejného stravování.

 

1970-1989

V sedmdesátých a osmdesátých letech dochází k postupnému snižování počtu prodejen, ale zároveň narůstá prodejní a skladová plocha. Jednota využívá k zásobování venkova a rekreačních oblastí také pojízdné prodejny. Jejich počet se v roce 1979 ustálí na 14. Jednota se stává také prodejcem stavebního materiálu a zařizuje prodejny stavebnin v Rakovníku a Novém Strašecí. Zvyšuje se také prodej průmyslového zboží a dokonce i nábytku, jehož prodejní sklad byl vybudován v Zavidově.
Prodejní sít‘ zahrnovala v roce 1985 prodejny v 65 obcích a pohostinství V 21 obcích. Celkem bylo provozováno 2.04 prodejen, z toho 4 nákupní střediska a 43 speciálních prodejen s nepotravinářským zbožím. Pohostinství bylo provozováno ve 111 provozovnách. Na sklonku 80. let vlastnilo spotřební družstvo Jednota Rakovník 169 objektů v pořizovací hodnotě 107 milionů Kčs. Svoji činnost provozovalo i v dalších 140 pronajatých objektech.

V roce 1987 končí ve funkci předsedy družstva Oldřich Hemerka a na jeho místo nastupuje Petr Řezníček. Funkci vykonává do 31. 3. 1991. Tato etapa byla završena velice úspěšným rokem 1990. Družstvo v něm dosáhlo maloobchodního obratu 482 615 000 Kč a dosáhlo zisku 3 804 000 Kč. V této době zaměstnávalo 839 pracovníků. Poté bylo družstvo v porevolučním chaosu tři měsíce bez předsedy. Dnem 1. 7. 1991 byl zvolen předsedou představenstva Petr Mojžíš.

 

 

1989-1999

Pád komunistického režimu v roce 1989 přinesl postupně zcela novou situaci v oblasti obchodu. Dosavadní státem řízené hospodářství bylo zrušeno a základním cílem bylo vytvořit podmínky pro vznik tržní ekonomiky. V roce 1990 byla zahájena tzv. malá privatizace (prodej obchodní sítě státního obchodu do soukromých rukou v dražbách) a restituce majetku zestátněného po roce 1948. Obchodní síť Jednot byla tohoto procesu uchráněna právě proto, že se nejednalo o státní organizaci, ale družstevní formu vlastnictví, i když byly patrné politické tlaky o „zestátnění“ družstev a jejich následnou privatizaci. Spotřební družstvo Jednota Rakovník se tak muselo v roce 1992 vypořádat s tzv. transformací, tj. přizpůsobit svůj právní režim nově přijatému obchodnímu zákoníku. Tento proces družstvo úspěšně zvládlo. Mnohem náročnější a složitější situace však před ním stála: uskutečnit nejen právní transformaci, ale i transformaci ekonomickou. Ta spočívala v přetvoření dřívější na venkově monopolní organizace s přibližně 200 prodejnami a 100 pohostinskými provozovnami, z nichž řada neměla jakékoli ekonomické opodstatnění, na moderní fungující a prosperující obchodní společnost, schopnou obstát ve vznikajícím náročném konkurenčním prostředí.

Období od roku 1991 do roku 1999 bylo zřejmě nejtěžším v historii družstva. Je nezbytné si uvědomit podmínky okresu Rakovník. Je charakteristický nízkým počtem obyvatel a malou průměrnou velikostí obcí. Spotřební družstvo Jednota zajišťovalo „státní objednávku“ na zásobování venkova včetně velmi odlehlých míst a samot. Družstvo řadu let v podmínkách budování socialismu vytvářeno plánovanou ztrátu, která byla vždy dotována z centrálních družstevních zdrojů. Jak bylo popsáno výše, státem řízené hospodářství bylo zrušeno a tím byly zrušeny dotace ztrátových podniků. Aby družstvo přežilo, muselo se vyrovnat s řadou pro něj velmi negativních vlivů a faktorů. Jedním z nich byl vznik konkurence. Počátkem 90. let téměř v každé obci vznikaly nové konkurenční obchody. Živnostníci byli pružnější, levnější, měli nižší náklady, nebyli zatížení břemeny minulosti. Družstvo se dále muselo vyrovnat s restitucemi: původním vlastníkům, resp. jejich dědicům, byly vráceny desítky provozoven. Družstvo samo rušilo ty provozovny, které postrádaly ekonomickou „logiku“. Jedním z prvních bolestivých kroků, realizovaných již v roce 1991, bylo zrušení trvale ztrátových pojízdných prodejen, zásobujících obce bez prodejen a samoty. Je pochopitelné, že veřejností byl tento krok vnímán negativně. Veškerá tato restriktivní opatření s sebou přinášela další doprovodné kroky, kdy bylo nezbytné snižovat administrativní aparát, čítající více než 90 pracovníků. Maloobchodní obrat a tím i výnosy se od roku 1991 trvale snižovaly. Družstvo postupně likvidovalo prodejny vrácené v restitucích. Bylo rozhodnuto o zaměření se na prodej zboží s rychlou obrátkou, takže se postupně rušily specializované prodejny s nepotravinářským zbožím, kterých bylo počátkem 90. let 43. Šlo o prodejny obuvi, textilu, průmyslového zboží, papírnictví, hraček, nábytku, partiového zboží apod. Součástí tohoto záměru bylo také rozhodnutí o zrušení všech pohostinských provozoven, restaurací, sezónních kiosků. Tempo likvidace provozoven bylo v letech 1991-1992 závratné: koncem roku 1991 družstvo provozovalo 91 prodejen a 7 pohostinských provozoven, koncem roku 1992 již pouze 77 prodejen a 1 pohostinskou provozovnu. V procesu záchrany družstva byly ukončeny další ztrátové aktivity družstva, jako např. lahůdkářská výrobna v Jesenici či oddělení výkupu přebytků. V roce 1995 činil maloobchodní obrat již jen 172 759 OOO Kč a tento trend dále pokračoval v důsledku dalších vlivů… V roce 1995 bylo vzhledem k pokračujícímu poklesu obratu rozhodnuto o zrušení skladu velkoobchodu na ústředí družstva a k dislokaci celého velkoobchodu do areálu V Huřvinách. Byl to však jen dílčí krok k úplné likvidací velkoobchodní činnosti družstva, ke které došlo k 31. 5. 1996. Prodejny družstva byly od tohoto data zásobovány z velkoobchodu partnerské Jednoty Hořovice. Tento bolestivý, ale nezbytný krok byl jedním z významných opatření k záchraně družstva. Zrušením velkoobchodní činnosti se družstvu uvolnily finanční prostředky, které vázly na zásobách velkoobchodu.

K dalšímu významnému kroku v zásobování prodejen došlo k 1. 9. 1997, kdy družstvo ukončilo spolupráci s Jednotou Hořovice, a od tohoto data byly prodejny Jednoty Rakovník zásobovány z velkoobchodu Jednoty Kladno.

Největší překážkou v procesu ekonomické transformace družstva však byly závazky finančního charakteru. Družstvo do této etapy vstoupilo zatížené úvěry ve výši 90 milionů Kč. Převážnou většinu (66 milionů Kč) tvořily diskutabilní úvěry na tzv. TOZ (trvale se obracející zásoby), zbytek pak úvěry investičního charakteru. Počátkem 90. let činila úroková sazba z úvěrů přes 20% a klesala jen velmi pomalu. Družstvo tyto úvěry splácelo za cenu zastavení jakéhokoliv rozvoje. Bylo nuceno prodat řadu nemovitostí, aby se vyrovnalo se závazky vůči bankám. V letech 1991-1999 družstvo získalo z prodeje nemovitého majetku 75 milionů Kč. Získané prostředky měly dvojí význam. Jednak částečně zmírňovaly ztrátové hospodaření družstva, především však byly rozhodujícím zdrojem k splácení úvěrů. Mezi nejvýznamnější objekty prodané v této době lze jmenovat nákupní střediska v Jesenici a v Lánech, stavebniny v Novém Strašecí a Rakovníku, hotel v Roztokách, domy v Rakovníku, Poštovní a Trojanově ulici, sklad v Rakovníku na Lapáku. Postupně se také podařilo prodat všechny pohostinské provozovny, které družstvo vlastnilo.

V polovině 90. let vstoupily na trh v České republice zahraniční obchodní řetězce, což byla pro družstvo další velká překážka. V Rakovníku a později též v Novém Strašecí během několika let otevřelo své prodejny až šest zahraničních řetězců, zpravidla diskontního charakteru. Prodejny byly zaměřené zejména na prodej omezeného sortimentu zboží za velmi nízké ceny. To samo o sobě znamenalo další pokles obratu družstva a nepříznivé vnímání družstevní formy podnikání v očích veřejnosti. Situace družstva byla velmi složitá. Družstvo od roku 1991 trvale hospodařilo se ztrátou, maloobchodní obrat se stále snižoval. Přestože se dařilo za cenu velkých obětí plnit závazky vůči bankám, hrozil trvale kolaps v důsledku nedostatku financí, závazkům po lhůtě splatnosti vůči dodavatelům a ztrátovému hospodaření. Situace dospěla až do vypovězení úvěrování ze strany Komerční banky a vyloučení družstva z členství v družstevní nákupní centrále COOP Centrum Praha. Pozitivní bylo, že úvěrová zatíženost družstva se neustále snižovala, což mělo dopad též na snižující se záporný hospodářský výsledek a snižující se tempo poklesu maloobchodního obratu. Nástup zahraničních obchodních řetězců totiž nepoznamenal jen družstvo, ale i celý sektor živnostníků, takže paradoxně tyto řetězce družstvu pomohly. Počet živnostníků se zejména na venkově snižoval a družstvo postupně získávalo důvěru u zákazníků. V roce 2007 bylo na okrese Rakovník již velmi málo obcí, kde vedle družstevní prodejny působil konkurenční obchod.

 

1999-2010

Zlomovým rokem byl pro družstvo rok 1999. V tomto roce dosáhlo nejmenšího porevolučního maloobchodního obratu (158 322 000 Kč), mělo pouhých 49 prodejen a žádnou provozovnu veřejného stravování, zaměstnávalo 135 pracovníků, ale poprvé hospodařilo se ziskem z obchodní činnosti, byt‘ minimálním!

Pro dokreslení tohoto nejtěžšího období v historii družstva je třeba uvést, že v letech 1991 až 1998 družstvo hospodařilo s kumulovanou ztrátou ve výši 42,5 milionu Kč, přičemž rozhodující položkou této ztráty byly úroky z úvěrů a půjček zaplacené věřitelům, zejména bankám. Úvěry družstvo doplatilo počátkem roku 2001. Od roku 1991 do roku 2001 zaplatilo věřitelům 90 milionů úvěrů a 65 milionů na úrocích z úvěrů… Bylo to za cenu obrovských obětí a ztrát, za cenu zastavení jakéhokoliv rozvoje družstva na dobu 10 let. Od roku 2001 družstvo nemělo potřebu úvěrů, veškerý rozvoj je zajišťován z vytvořeného zisku a z disponibilních zdrojů.

Rokem 2000 začíná nejúspěšnější období v novodobém vývoji Jednoty Rakovník. Maloobchodní obrat se každým rokem dynamicky zvyšuje, v roce 2003 dosáhl již 329 milionů a v roce 2008 pak 495 milionů Kč (nárůst mezi lety 1999-2008 činí 313 %). Družstvo každým rokem vytváří zisk, přičemž naprostá většina provozního zisku je věnována rozvoji prodejen. Otevírají se nové prodejny a družstvo se vrací do míst, kde v důsledku nejrůznějších okolností v minulosti skončilo. Koncem roku 2009 mělo družstvo 68 prodejen a zaměstnávalo 221 pracovníků, z toho 24 na centrále, 4 pracovníky v údržbě a zbytek tvořili pracovníci prodejen. Do roku 1999 působilo družstvo pouze v rámci okresu Rakovník, poté postupně otevíralo prodejny i mimo své přirozené působiště. V roce 2000 otevírá 3 prodejny na okrese Louny (Ročov, Solopysky, Vinařice). V roce 2001 se družstvo vrací po 5 letech do Jesenice, otevírá dále prodejnu v Krtech a v Rakovníku na Pražské. Mimořádně úspěšný byl pro družstvo rok 2002. Družstvo přebírá od 1. 3. 2002 zbytek obchodní sítě Jednoty Ústí nad Labem (7 prodejen) a dále zde získává další 2 prodejny – Velké Březno a Děčín-Želenice. Obě dvě zmiňované v následujících letech získává do vlastnictví. Koncem roku 2002 je výčet prodejen v této oblasti doplněn o prodejnu v Jílovém u Děčína. V tomto roce také získává zkušenost s povodní. Řeka Labe při povodni zcela zatopila prodejnu v Ústí n.L. Olšinkách, voda zde dosahovala do výše 2,7 metru… V roce 2003 se družstvo Vrací do Chrášťan, Kounova a Kolešovic, o rok později do Všetat a Lán, kde otevírá hned 2 prodejny. Získává prodejnu v Tisé (Ústí n.L). V roce 2005 družstvo v dražbě získává nákupní středisko v Kožlanech (okres Plzeň-sever), rekonstruuje jej a v červnu 2006 otevírá… V roce 2007 získává družstvo do vlastnictví prodejnu ve Straškově – Vodochodech na okrese Litoměřice a získává do pronájmu prodejnu v Brozanech (také okres Litoměřice). V tomto roce se prodejny Jednoty Rakovník nalézaly již v sedmi dalších okresech: Louny (3 prodejny), Plzeň-sever (2), Kladno (2), Teplice (1), Ústí nad Labem (5), Děčín (2), Litoměřice (2).

Léta 2000-2007 lze též charakterizovat jako etapu, kdy družstvo bojovalo o získání dobrého jména v očích veřejnosti. V tomto období se rozvíjelo jak extenzivně (otevíráním nových prodejen), tak intenzivně (zkvalitňováním úrovně nabídky a vybavení prodejen a růstem obratu stávajících prodejen). Koncem roku 2007 přijalo představenstvo družstva novou strategii – opouští koncept rozšiřování počtu prodejen v podstatě kdekoliv a veškeré úsilí a finanční zdroje věnuje nákladným rekonstrukcím existující obchodní sítě, zaměřených především na vysokou úroveň prodeje, pohodlí zákazníka, prodej kvalitního zboží od regionálních dodavatelů. Výsledky prvních prodejen, které byly v tomto duchu zrenovovány, ukázaly správnost této strategie. I přes pokračující expanzi zahraničních řetězců se pozice JEDNOTY, spotřebního družstva V Rakovníku na regionálním trhu dále upevňuje. Na prodejny typu „konvenience“ byly zrekonstruovány prodejny 010 Rakovník (Falco), 020 Rakovník (ústředí), 029 Jesenice, 030 Rakovník (Pražská), 040 Rakovník (Na váze), 048 Kolešovice, 055 Kožlany, 156 Řevničov, 181 Třtice, 207 Rakovník (za soudem), 211 Rakovník (Zátiší), 308 Velké Březno. Jen v letech 2006-2009 investovalo družstvo do nákupu dlouhodobého majetku (nemovitostí) téměř 16 milionů Kč, nakoupilo strojní investice za 13 milionů Kč a do oprav budov investovalo dalších 12 milionů Kč. V průběhu let byla zásadně zrekonstruována budova ústředí družstva. Byla vyměněna všechna okna, renovována schodiště, dveře, fasáda, zbourány nevzhledné kolny na nádvoří a dvůr nově vydlážděn přírodním pískovcem.

Jak již bylo uvedeno, od roku 1999 družstvo hospodaří se ziskem. Jeho kumulovaná výše dosáhla v letech 1999-2009 částky 40 milionů.

V roce 2008 se spotřební družstva v ČR rozhodla pro jednotné označení svých prodejen. Tuto významnou vizuální změnu, kterou realizovala i JEDNOTA SD v Rakovníku nákladem 2 miliony Kč, chápeme jako start do další etapy rozvoje družstva. Globální ekonomická krize, která propukla koncem roku 2008, zastihla družstvo nezadlužené, ekonomicky silné a stabilní. Projevila se navenek poklesem obratu v roce 2009 proti roku 2008, hospodářské výsledky však umožňují pokračovat v rozvojových programech a dalších rekonstrukcích obchodní sítě.